Rouškopoezie

Zvláštní jaro roku 2020 ve svých textech zachytili studenti současné 2.A a 3.A, Gymnázium Křenová, Brno.

VĚNOVÁNO NAŠIM ZDRAVOTNÍKŮM A UČITELŮM – DĚKUJEME

Osud mi připravil těžkou zkoušku,
musel jsem si doma ušít roušku.
Myslím, že mi rouška hodně sluší,
díky ní vyniknou nejen mé uši.
Je ušita z hustého plátna,
lepší by ale byla z nanovlákna.
Stala se mým nejvěrnějším přítelem,
i když mi ji nařídili befelem.
Už bez ní nedám ani krok,
jinak bych musel být naprostý cvok.
Zřejmě jí za své zdraví vděčím,
vždy, když ji sundávám, dojetím brečím.

Osud připravil mi těžkou zkoušku,

musela jsem doma ušít roušku.

Protože jsem dítě doby,

vzala jsem to jako hobby.

S jehlou, nití nemám problém,

s úkolem se nějak porvem.

Dobrý střih a kousek látky,

šití roušky budou hrátky.

Roušku jsem si ušila,

celkem se mi zdařila.

Teď už můžu klidně ven,

virus bude poražen.

Osud mi připravil mi těžkou zkoušku,

musel jsem si doma ušít roušku.

Rázem nastal velký zmatek,

došly nám zásoby látek.

Proto na nic nečekám,

do obchodu pospíchám.

Paní hlásí: došly látky,

a tak musím s prázdnou zpátky.

Večer běhám po stavení,

kde už žádný hadřík není.

Nezbývá než rozstříhati

maminčiny letní šaty.

A teď hurá - na sto let

máme roušky samý květ.

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musel jsem si doma ušít roušku.

Je totiž čas koronaviru,

asi mě to obrátí na víru.

Mám stále roušku přes pusu,

a protože jsem pořád v poklusu,

zřejmě mi brzy dojde dech.

To je celý můj příběh.

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musela jsem doma ušít roušku.

Potřebuji k tomu jehlu, látku, nit,

to mě může před nákazou ochránit.

Na Googlu hned návody hledám,

nakazit se já nikdy nedám.

Stačí jen navléct nit, nastříhat látku,

určitě to stihnu do příštího pátku.

Au, píchla jsem se, to je tragédie,

dobrou noc, jdu spát až do příští pandemie.

Šípková Růženka

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musel jsem si doma ušít roušku.

Jehlou sem, jehlou tam,

jak já to jen udělám.

Šiju, šiju, když tu zrada,

jehla změnila se v divokého hada.

Můj palec útokem vzala,

zemřu-li v boji s ní, čeká mne Valhalla.

Po vteřině zápasu

jehla padá mi k pasu.

Zastavuji krvácení,

bez krve tu žití není.

Pokud roušku nedošiju,

už se května nedožiju.

Kdo jde bez ní ven,

bude popraven!

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musel jsem si doma ušít roušku.

Virus z Wu-chanu dostal se k nám,

proto bez ní nesmím ani pro banán.

Naštěstí mám pro zábavu už svůj plán,

zítra výlet do kuchyně, to je fajn.

Z televize už se téměř kouří,

tak alespoň čekám na nějakou bouři.

Osud mi připravil fakt těžkou zkoušku,
musel jsem si doma ušít roušku.
Musel jsem jich ušít opravdu hodně,
abych nepodlehl té koroně.
A tak normálně život dál běžel,
zatímco já v posteli jenom ležel.
A když jsem se teda jednou za den zvedl,
šel jsem do kuchyně a tam jsem něco snědl.

Osud mi připravil těžkou zkoušku,
musela jsem doma ušít roušku.
Červené, zelené, modré,
ať mi jsou před virem dobré.
Venku hrozí ne bezpečí,

ale nemůžu přeci
zůstat v kleci!

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musela jsem si doma ušít roušku.

Když chtěla jsem někam jít,

musela jsem se naučit šít.

Z půdy mamka šicí stroj sundala

a mně pořádnou lekci dala.

I když je to pěkná dřina,

často je to taky psina.

Brzy se ve škole uvidíme

a něco nového se naučíme.

Tento svět studenta mi vážně chybí.

Jsou moji spolužáci ještě vůbec živí?

Už se nemůžu dočkat matiky,

jak budu počítat hodin tiky.

Dokud si domácím studiem neprojdeš,

vděčný profesorům nikdy nebudeš.

Chce to nějaké poučení:

Mýdla nikdy dost není.

Ruce si myj pečlivě,

svou roušku nos bedlivě!

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musela jsem doma ušít roušku.
Šila jsem já, šila i teta,
aby roušky měla celá planeta.
Čím kvalitnější budeme mít roušky,
lépe překonáme všechny bouřky.
Ve městě už není ani noha,
přemýšlím, že taky vezmu roha.
Přesto myslím pozitivně,
jak pak zbaštím popcorn v kině.

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musel jsem si doma ušít roušku.
Jednorázových roušek je nedostatek,
tudíž se používají kousky látek.
Vláda raději svobodu omezila,
aby šíření epidemie zamezila.

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musela jsem doma ušít roušku.

Šiju množství, co se dá,

počet nakažených stále neklesá.

Večer sednu ke zprávám,

TV žádnou zábavu nedává.

Proto radši píšu báseň,

až mám z toho v křeči dáseň.

Osud mi nachystal těžkou zkoušku,

musel jsem si doma ušít roušku.

Roušky dneska šije každý,

ty moje jsou kvalitní a vydrží mi navždy.

Jsou tu samé zmatky, kde sehnat kus látky.

Když probírám šatník, najdu tam i krápník.

Rozstříhám pár košilí, máma z toho zešílí.

Dám se rychle do šití, než si na mě posvítí.

Spíchl jsem ji za pár vteřin, při šití si hodně věřím.

Filtr mám v ní z nanovláken a moc rád s ní jezdím vlakem.

S dílem svým jsem spokojen, bez roušky už nejdu ven.

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musel jsem si doma ušít roušku.

Rouška byla rychle ušitá,

zdraví její pomoc uvítá.

Zdravotníkům vir nedá spát,

nabral totiž velký spád.

Tak se všichni spojili,

koronavirus zabili.

Osud připravil mi těžkou zkoušku,

musela jsem doma ušít si roušku.

Puntíky, čtverečky, cokoliv chcete,

na svou roušku klidně si dejte.

Jehlu a nit vezmu si do ruky,

za chvíli uvidím nějaké pokroky.

Modlím se, ať se mi má rouška podaří,

mohou ji vyrábět mladí i staří.

Přeměřím délku, navléknu nit,

za chvíli mou roušku budu tu mít.

Protáhnu provázek, uvážu za uši,

kouknu se na sebe, jak mi to sluší.

Moje rouška chrání tebe,

tvoje rouška chrání mě,

když si roušku ušijeme,

je nám potom příjemně.

Zde končí má báseň o výrobě roušek,

jdu si dát výborného čaje doušek.

Tak ahoj a děkuji, že byli jste tu pro mě,

už nudím se v tomto svém převelkém domě.

Teď už se s vámi však vážně loučím,

snad ta karanténa už brzo skončí.

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musela jsem si doma ušít roušku.

Se sestrou být pořád musím,

poslat ji na Mars brzo asi zkusím.

Tváří se na mě kysele

a až v deset leze z postele.

Nevěřila bych, že to někdy řeknu,

ale do školy chci už v květnu.

Osud mi připravil mi těžkou zkoušku,

musel jsem si doma ušít roušku.

Jehla padá, nit se vyvlíká,

to bude práce veliká.

Chce to trošku zručnosti

a někdy trpělivosti.

Roušku jsem si ušil,

aniž bych to tušil.

Maminka se divila,

že se ve mně zmýlila.

Já to ale věděl,

protože jsem rebel!

Osud připravil mi těžkou zkoušku,

musela jsem si doma ušít roušku.

Zkoušela jsem to šicím strojem,

však teď musím za doktorem.

Látka mi trochu ujela

a má ruka strojem projela.

A od této chvíle vím,

že šít vůbec neumím.

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musel jsem si doma ušít roušku.

Ale štěstí se mi nedostalo,

k mojí škodě nití bylo málo.

A tak musel jsem do divočiny,

rychle nakoupit si nitě jiný.

Na dohled od místní drogerie

dostihla mě jízdní policie.

Policista na služebním koni

učinil úřední opatření.

Že neměl jsi nasazenou roušku,

dávám ti teď pokutu, drahoušku.

Skončil jsem bez peněz a bez nití,

karanténu strčte si do ... :-)

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musela jsem si doma ušít roušku.

Musím ji teď všude nosit,

pokud nechci lidi kosit.

Jsme teď všichni v karanténě,

dní je více nežli méně.

Takhle žít se dlouho nedá,

počet nakažených se stále zvedá.

My to ale zvládneme,

zdraví brzy najdeme

a poté se sejdeme!

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musel jsem si doma ušít roušku.

Své jistoty nemáme,

za zdraví je dáváme.

Roušku na hlavě nosíme,

co bude dále, nevíme...

Osud připravil mi těžkou zkoušku,

musel jsem si doma ušít roušku.

Skrývat musel jsem své emoce,

abych dál nerozšiřoval nemoce.

No a kvůli těmto rouškám,

přestal jsem se líbit holkám.

Holky se přestaly líbit mně,

tak jsme teď na tom dost mizerně!

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musel jsem si doma ušít roušku.

Nestojí mi za to si ji koupit,

nebo že bych ji měl uloupit?

Proč však toto dilema mám,

problémů dost nemám sám?

Těžké bylo toto rozhodnutí,

rouška vypadá k nakousnutí.

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musel jsem si doma ušít roušku.

Kamarády jsem nemohl vidět,

jenom alespoň někdy slyšet.

Že začátku to byla sranda,

po chvíli mě štvala i veranda.

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musela jsem si doma ušít roušku.

Mýt si ruce, už všichni ví,

povinností je naší.

Mám více času pro sebe,

z okna koukám na nebe.

Čti si, maluj nebo zpívej,

nebuď přeci zas tak línej.

Karanténa, to není nic hrozného,

vždy tu najdeš něco dobrého.

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musel jsem si doma ušít roušku.

Proč bych si ji neušil,

nikdo by nic netušil.

Každý by mi ji záviděl,

jakmile by ji uviděl.

Taková rouška lze lehko koupit,

ale na velkou cenu musíš přistoupit.

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musel jsem si doma ušít roušku.

Druhou ušil jsem i mojí mámě,

říkali, že sluší jí náramně.

Třetí ušil jsem i tatínkovi,

teď nám nehrozí už žádný COVID.

Nedávno přišel sem ten hnus,

je to koronavirus.

Zakázali skoro vše,

Ano, dokonce i mše.

Naštěstí moji rodiče pracují

a doma mě neotravují.

Aspoň na výlety chodíme

a pak se dobře vyspíme.

Teď všichni doma sedíme

a strašně se nudíme,

do školy se těšíme,

až se zas uvidíme.

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musela jsem si doma ušít roušku.

Doma bez pohybu pobývám,

na váze hodně přibírám.

Venku na sobě náhubek mám,

v hlavě si tiše povídám:

Kdopak je to tam?

Toho člověka odněkud znám?

Ááá, už to mám,

tohle musí být Sam.

Nebo že by Lukáš?

Mám v tom hroznej guláš.

Ale co my brýlatí,

čelo se mi krabatí

od toho, jak zaostřit se snažím,

stejně někoho k zemi srážím.

Snažím se vysvětlit své matce,

že nejsou prázdniny, ale škola a práce.

Sportovci to nemají lehké též,

nikdo na ně neřve: BĚŽ, BĚŽ, BĚŽ!!!

Není ale vše nejhorší,

v karanténě se dobře peleší.

Vstávám minimálně po desáté,

snad stejně jako já to máte.

Rada pro děti i dospělé:

vstávejte zavčas z postele!

Nebuďte jako já líní něco dělat,

snažte se denní režim dodržovat.

A když sourozence chcete praštit po palici,

je lepší uzavřít s nimi koalici.

To je už ale opravdu vše,

mám vás ráda nadevše.

Osud připravil mi těžkou zkoušku,

musela jsem doma ušít roušku.

Pro gumičky šla jsem do galanterie,

ušila jsem roušek tři série.

Roušky byly bavlněné

a barevně vybavené.

Nosí je celá rodina,

a s láskou na mě vzpomíná.

Z domu dělám úkoly

a nemůžu do školy,
dodržuji karanténu
a sleduji každou změnu.
Už se blíží uvolnění,
do školy to stále není,
toto všechno vydržíme,
hlavně když se uvidíme.

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musela jsem si doma ušít roušku.

Potíže mi trochu dala,

ale já to však nevzdala.

Teď už bez větších problémů

ušiju roušku každému.

Nejlepší by právě bylo,

kdyby se vše proměnilo,

všichni bychom byli zdraví,

byly by to dobré zprávy.

Už bychom nepotřebovali lékaře

a nic by nám nemuselo krýt tváře.

Osud mi připravil těžkou zkoušku,

musela jsem doma ušít roušku.

Nejdřív mi nešla navlíct nit,
křičela jsem přes celý byt.
Tak jsem zapnula šicí stroj,
byl to s ním zase slušný boj,
pak se vypnula elektřina,
došlo mi, že je to hrozná dřina.
Byl z toho jeden velký zmatek,
budu prostě radši nosit šátek!